První poštovní známky Korejského království
25.02.2017 18:26
Ministr pošt Hong Yong-sik
Založení korejské poštovní služby
Korejské království se otevřelo západním státům v roce 1882. Snahou o první modernizaci poštovní služby bylo zvolení ministra pošt Hong Yong-sik 22. dubna 1884. Od června Hong Yong-sik najal čtyři bývalé japonské poštovní zaměstnance, kteří působili jako poradci a pomáhali při vytváření korejského poštovního systému. Tito japonští poradci měli velmi lukrativní platy (130 dolarů - průměrný dělník v té době vydělával 20 centů za den, pokud měl štěstí). Západní vliv na korejský poštovní systém byl minimální. Prvním západním poradcem se stal němec Paul Georg von Mollendorff, jemuž je v Německu připočítáno k dobru, že pomohl založit korejskou poštovní službu, ovšem ve skutečnosti žádný vliv na založení korejské poštovní služby neměl. Jediným skutečným přínosem pro korejské poštovní služby, o který se zasloužil, se zdá být korejský celní úřad, jenž založil. Korejská celní správa byla zodpovědná za placení mezd poštovním zaměstnancům.
Poštovní doručovatel v Korejském království z roku 1900
První známky Korejského království
Rakušan Joseph Haas, který sloužil jako komisař korejského celního úřadu v Soulu, vyjednal s Japonskem smlouvu na první poštovní známky Korejského království. Tyto první známky měly být vytištěny v pěti hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 Mun. Korejská vláda chtěla celkem 2 800 000 známek, ale přišlo jich jen 15 000 v hodnotách 5 a 10 Mun. První pošty byly otevřeny 18. listopadu 1884 v Soulu a Chemulpo. První sběr zásilek byl prováděn v 10 hodin dopoledne a zásilky byly předány na poštu v Chemulpo. Další sběr zásilek byl v odpoledních hodinách. První zákazníci pošty bohužel nejsou známí, protože všechny poštovní záznamy byly zničeny. Dopisy prošlé poštou v tomto období jsou velmi vzácné. Podle zachráněných známek však lze usuzovat, že prvními zákazníky byli cizinci se sídlem v Chemulpo nebo úředníci velvyslanectví v Soulu. Určitě to ale nebyli korejští občané, protože poštovní služby byly v té době poměrně drahé. Balík odeslaný ze Soulu do Chemulpa (26 km) stál 80 Mun nebo 8 až 10 centů.
První známky Korejského království
Gapsin převrat a jeho vliv na poštovnictví
V této době byly vztahy mezi Korejským královstvím a Japonskem napjaté. Jedním z hlavních vůdců Gapsin převratu byl Kim Ok-gyun (reformista), který chtěl, aby se Korejské království otevřelo západním státům a přijalo západní ideály, znalosti a technologie. Japonsko považovalo Koreu za barbarský národ. Proto chtěl Kim Ok-gyun navštívit právě Japonsko. V listopadu 1881 mu bylo uděleno povolení jej navštívit a zjistit tak, zda neplánují invazi do Korejského království. Během svého pobytu v Japonsku hledal pro Korejské království finanční výpomoc, kterou mu poskytl japonský státník Inoue Kaoru, jenž mu slíbil 3 000 000 Won (korejská měna), pokud získá povolení od Korejského krále na zavedení reforem. Kim Ok-gyun se vrátil domů v březnu 1884, aniž by dosáhl svého cíle. Navštívil však tajně japonské velvyslanectví, kde byl ujištěn, že Japonsko reformní hnutí stále podporuje. Při setkání reformistů a japonských příznivců Kim Ok-gyun nastínil plán převratu. Japonské velvyslanectví se zavázalo aktivní vojenskou podporou. Když se královna dozvěděla o plánovaném převratu, požádala o pomoc čínskou armádu. 4 prosince 1884 večer se konala hostina na poště v Soulu, aby se oslavil úspěch Korejské poštovní služby. Zúčastnili se členové diplomatického sboru a korejští vládní úředníci včetně Mollendorffa. Jedním s vůdců spiklenců byl také ministr pošt Hong Yong-sik. Ve 22 hodin večer byla zapálena malá budova vedle pošty, což byl signál na Gapsin převrat a pozdě večer získali reformisté předběžnou kontrolu nad korejskou vládou. Korejští a japonští vojáci ale bojovali proti velké přesile čínské armády a byli nuceni ustoupit. Přes ohromný zmatek a vzrušení, které zaplnilo ulice Soulu, šla práce na poště v obvyklém sledu až do odpoledne 6. prosince 1884. Znepokojeni rostoucím počtem čínských vojáků v ulicích a pověsti o bojích v paláci, korejští a japonští poštovní zaměstnanci opustili poštu. Během příštích dní byla poštovní budova vypleněna, a kromě hlavního sálu byla zapálena rozvášněným davem Korejců. Přestože převrat trval pouhé tři dny mnoho konzervatistů i jejich nepřátel reformátorů, včetně ministra pošt Hong Yong-sik, padlo v boji nebo byli později popraveni.
Vedoucí který začal Gapsin převrat Kim Ok-gyun
Důsledky převratu
Reformisté po nezdařilém Gapsin převratu zamířili do centra přístavu Chemulpo za doprovodu japonského velvyslance, nalodili se na japonskou loď a odpluli do Japonska. Kim Ok-gyun žil pod ochranou vlády v Tokiu a poté v Sapporu, ovšem v neustálém strachu z atentátu. Byl pozván na setkání s Li Hongzhang v Šanghaji, kteréžto pozvání nemohl odmítnout. Na lodi, na které se do Šanghaje plavil, byl Kim Ok-gyun zastřelen. Jeho vrahem byl Hong Jong-u, který byl později jmenován do vysoké funkce. Tělo Kim Ok-gyun bylo předáno na čínskou válečnou loď, kde bylo rozsekáno na části, které byly poté vystavovány ve městech Korejského království jako tradiční ponížení a trest za zradu. Japonsko podalo oficiální protest čínské vládě nad rozčtvrcením ostatků Kim Ok-gyuna. Tato vražda byla citována Japonskem jako jedna z událostí, které vedly k první čínsko-japonské válce.
Vrah Hong Jong-u který zastřelil Kim Ok-gyun
Zánik první poštovní služby
Tímto převratem skončila první Korejská poštovní služba, která trvala 18 dní (18. 11. 1884 - 6. 12. 1884). Jak již bylo zmíněno, v Korejském království bylo jen 15 000 známek a z tohoto počtu bylo prodáno asi 500. Na začátku roku 1885 přišla finální dodávka 1 300 000 známek (25, 50 a 100 Mun), které byly dříve objednané z Japonska. Korejská vláda k její nelibosti byla nucena zaplatit za tyto nežádoucí známky. Ve snaze získat peníze zpět, začátkem roku 1886 Korejská vláda prodala známky německé obchodní firmě E. Meyers Co. se sídlem v Chemulpo. Tyto známky ale nebyly nikdy poštovně použité.
Známky které byly prodány něměcké firmě a nebyly nikdy poštovně použité.
Obnovení poštovních služeb
Další otevření domácí Korejské poštovní služby se uskutečnilo v roce 1895 a od 1. 1. 1900 se Korea stala řádným členem Světové poštovní unie. Mnoho cizinců pobývajících v Koreji, včetně mnoha Japonců, využívalo právě korejskou poštovní službu, jelikož byla levná. Nicméně po rusko-japonské válce a anexi Koreje v roce 1905 se korejská poštovní služba sloučila s japonskou poštovní službou a začaly platit japonské známky, což trvalo až do konce druhé světové války.